Jsem "little"?

1. září 2016 v 18:33 | Baghíra |  - O mně samotný
Když si na tumbleru, pinterestu, nebo klidně v obyčejným google vyhledavači zadáte klíčový slova jako "dd/lg", "daddy/littlegirl", "daddy/little", "caregiver/little", vyjede vám spousta obrázků holek nebo kluků neodhadnutelnýho věku (cca 18-30 let) s dudlíkem, dětskou lahvičkou, plyšákama, a všema dalšíma věcma, co k dětem patřej, od omalovánek po plínky. A tohle rozhodně není to, o čem bych chtěla mluvit. Ale jistá spojitost v tom je.



D/s vztahy mají všechny různý varianty a tohle je jen jedna z nich. Vlastně se jedná o to, že dominantní partner nejen že má nad submisivní polovičkou převahu v klasicky přijímaným slova smyslu, ale bere na sebe i zodpovědnost za péči o ní, proto se mu přezdívá "daddy/daddy dom/caregiver". Sub naproti tomu mívá často sklony k nějakýmu stupni infantilnosti, a péči z různejch důvodů vyžaduje - odtud pojem "little".


To co popisuju v perexu je dovedený do extrému, já bych si na sebe plínu nevzala ani za zlatý prase, nemluvě o těch ostatních věcech pro mimina. Ale sklony k tomuhle rozdělení s přítelem máme. Je to daný i věkovým rozdílem, i když není kdovíjak výraznej. Sám mi říká "maličká", "moje holčička" a podobně. Kdysi by mi to znělo úchylně, ale teď se mi to celkem zamlouvá. Při jedný alkoholem značně ovlivněný konverzaci jsem se ho zeptala, jestli mu stejně jako mně přijde nechutná představa, kdybych mu říkala "daddy". Řekl, že by z toho blil, takže máme jasno.

Ale jeho holčička budu asi pořád. Má mě občas za trochu větší mládě, než by se mi zamlouvalo (nejsem zas tak neschopná), ale na druhou stranu, nemusím před ním skrývat svoje infantilní záliby v disneyovkách, plyšáci mu taky nevaděj, ani nekoulel očima když mě prvně viděl v pyžamu s Garfieldem, a tričko s cookie monstrem mi dokonce pochválil.

Pod nátlakem dospělýho života ve škole a v práci se prostě někdy potřebuju chovat jako malá. Místo kafe si dát kakao, koukat se na pohádky, strávit celej den v pyžamu, a nechávat se opacičkovat. A pak jsou chvíle, kdy to na mě padne celou vahou, a já si přijdu jako nedospělá, na ostatních závislá, dětinská a nesamostatná. V tu chvíli musí M. zakročit se vší opatrností, aby to ještě nezhoršil. V takovejch chvílích je pro mě pohlazení po vlasech nebo pusa na čelo víc, než dvě hodiny božskýho sexu. A když mi ty vlasy po společným relaxu ve vaně ještě učeše, tak jsem vyloženě blažená...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama