Stačí jeden blbej pohyb...

11. února 2016 v 23:21 | Baghíra |  - O mně samotný
...A všechno příjemný se rozpadne na prach. Svíjím se bolestí, chce se mi řvát, a zároveň bejt co nejmenší, aby mě v tý chvíli, kdy se sotva ovládám, nikdo neviděl.



Bolest si v posteli běžně docela užívám. Nějaký umírněný tahání za vlasy nebo kousnutí mi bylo odjakživa příjemný, stejně jako občasný plácnutí přes zadek. Od doby, co tuhle stránku věci aktivně objevuju, je toho čím dál víc. Především jsem si oblíbila důtky, a to natolik, že neumím skrejvat úsměv, když je mi naznačeno, že je na mě bude muset M. použít. Docela se mi zalíbily i ty maličký modřinky, který mi pak zůstávaj na památku...

Jenže bohužel, občas zažiju i jinou bolest. Nepříjemnou. Ponižující. Takovou, která pokaždý doslova zmrazí všechny příjemný věci, který jsem do tý chvíle zažívala. Za pět let jsem stále ještě nevypozorovala, co jí způsobuje, natož abych se naučila, jak jí zabránit. Je to jako rána z čistýho nebe, stačí jeden špatnej příraz, nebo nepatrnej můj pohyb, a v příští chvíli se krčím v bolestech a zadržuju slzy. Ne vždycky se mi to ale povede, a občas si i pobrečím.

Neděje se to kdovíjak často, rozhodně ne natolik, abych se toho pokaždý musela bát. Vím, že se M. pokaždý snaží odhadnout, jestli se nemůže něco stát, a to mě uklidňuje. Zatím je z toho rozhozenej pomalu víc než já, ale není se čemu divit, nezná mě tak dlouho. Nedá se mluvit o tom, že bych na to já byla zvyklá, ale už aspoň tuším, jakej to má průběh a jak to co nejvíc mírnit, když už to nastane.

Zatím jsem nikdy nezažila úlet na jednu noc, a kvůli tomuhle se toho asi budu vždycky bát. Mnohem radši jdu do postele s někým, koho znám a vím, že pokud se něco stane, okamžitě všeho nechá. S frajerem na jednu noc nebudu mít tu jistotu nikdy.

Asi jsem rozbitá. Kdykoli to konzutluju u doktorky a nechám si všechno kontrolovat ultrazvukem i jinak, jsem prej úplně v pořádku. Takže je problém spíš v hlavě. To jsem dopadla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 18. února 2016 v 21:16 | Reagovat

Vysadila jsem AD a začalo mi to, co bylo před léčbou... Takže asi zdravá ještě nejsem... A to vše dělá jen psychika, neboť zdravá fyzicky jsem ...

2 Beautiful sick mind Beautiful sick mind | Web | 10. června 2016 v 18:43 | Reagovat

Není to nic nenormálního. Mě se to taky děje celkem běžně. Pokud to dobře chápu. Je to tím, že nejste s partnerem úplně "tvarově kompatibilní" =D Když to řeknu trochu víc medicky- sice jsme tam dole schopné dost velké přizpůsobivosti, ale když si to nesedne, tak se s tím mnoho nenadělá. Taky mám dny, kdy mi navadí, že ho mám pomalu až u bránice s nohama a hlavou a jindy jsem ráda, že zvládnu misionáře. A i u jednorázovek musí fungovat určitá komunikace. Tak bych se toho nebála =).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama