"Miluješ mě?"

13. listopadu 2015 v 1:40 | Baghíra |  - Duel
Jedna rada, dámy a pánové. Nikdy se na takovou věc neptejte.




Když si totiž vyznání lásky vyžádáte, ztratí všechnu svou sílu a kouzlo. Na slůvkách "miluju tě" je totiž nejhezčí (a nejsilnější) právě to, že se nám k tomu ten druhej vyznává sám od sebe, bez našeho předchozího impulsu. Ano, může se nám zdát, že nám to neříká dostatečně často, nebo v situacích, kdy se to sluší, případně že to neříká dostatečně procítěně a spíš to tak nějak ucedí.

Ale chraň vás ruka páně se to snažit ovlivnit. Čert ví, že občas jeden potřebuje slyšet, že ho ten druhej miluje a potřebuje. A jak to občas dokáže potrápit, nebo i vynervovat, když to nějakou dobu nezaslechne. I přes to ale není dobrej nápad se na to ptát. Že nás ten druhej miluje se dá přece poznat i jinak, než ze slov. A pokud to poznat nejde, možná že ani ty slova už nám moc nepomůžou.

Všeho moc škodí. Kdo vám říká "miluju tě" každou chvíli, riskuje, že to zevšední, a nebo že si přestane uvědomovat, proč to říká. Já mám třeba s prvním vyslovením těch čtyř slabik vyloženě problém. Čekám totiž na okamžik, kdy už budou ty city tak silný, skoro neúnosný, a musím je ventilovat. Jenže to se nemusí stát vždycky. Kolik vztahů začalo vlažně, a ta "láska jako hrom" se vypěstovala až časem?

Já tohle prostě neumím. Miluju buď naprosto bezelstně, divoce, čistě a absolutně, a nebo "mám ráda" a dál se neposouvám. Když miluju, jsou okamžiky, kdy nedokážu cítit nic jinýho, a pak to musím říct nahlas. A to jsou ty chvilky zdánlivě naprosto všední. Ale když mám ráda, vyslechnutý "miluju tě" se stává nepříjemnou záležitostí. Připadám si špatně za to, že nemiluju, i když bych měla, přestože je mi jasný, že se k tomu nikdy nemůžu donutit. Jenže když vidím, že mě někdo fakt miluje, a neříká to jenom pusou, ale i očima, a gestama, přijdu si jako nevděčná mrcha.

Zažili jste to někdy taky?

Baghíra
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teeda Teeda | Web | 13. listopadu 2015 v 1:49 | Reagovat

Na tohle se hrajou lstivý hry.
Vítězí sebeovládání.
Jednou se zeptáš a zatratíš všechno...

2 Beautiful sick mind Beautiful sick mind | Web | 10. června 2016 v 18:20 | Reagovat

Myslím, že tenhle pocit znají všichni. Proto tak strašně nerada říkám miluju tě první, protože nechci nikdy postavit toho druhého do pozice, kterou bych sama nejspíš neunesla. A neslyšet to samé zpět je hrozná potupa. Lepší si počkat, když budu mít jistotu, že to ten druhý má stejně.

3 Baghíra Baghíra | Web | 11. června 2016 v 17:21 | Reagovat

[2]: Tu potupu jsem si užívala ke konci minulýho vztahu. Prej si nebyl jistej. Byla jsem kvůli tomu naštvaná, ale teď se taky občas zdráhám to říct...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama